Za rozhledy

1. duben byla neděle a to předznamenávalo další výlet - otázkou bylo, zda bude podobně aprílový, jako byl ten loňský, nebo zda vše tentokrát proběhne v klidu. Sešli jsme se v půl dvanácté na brněnském hlaváku ve velmi hojném počtu - 11 lidí a tři psi. Takovou "návštěvnost" jsme snad neměli za celou dobu, co chodíme na výlety. Nemá ani smysl jmenovat, kdo všechno šel, stačí jedna hromadná fotka.. :o) A že to opravdu byla výprava, jak se patří. I když pravda, tohle už zavání masovou turistikou. :o))))

Vyrazili jsme vlakem v 11:46 do Silůvek - to nastala první epizodka, protože Mášek tak nějak nestíhal, takže jsme zdržovali vlak, aby to stihnul. No, povedlo se... Takže jsme se kompletně všichni "nalodili" na vlak a hurá na výlet. Ve vlaku začala první dávka focení, zase jednou byla spousta foťáků, takže fotit se nepřestalo v podstatě celou dobu.

Ze Silůvek jsme vyrazili po modré značce směrem na Hlínu. Prvně po polňačce, později po lesní cestě, psi různě probíhali mezi námi, lovili klacky, váleli se v bahně a tak podobně. Venku už začínalo všechno kvést, počasí se nám opravdu povedlo (ne jako loni, kdy touhle dobou byly na jižní Moravě záplavy), takže cesta ubíhala sama a za chvíli jsme byli ve Hlíně. Chtěli jsme se zastavit ve smíšeném zboží pro turistickou známku, ale zjistili jsme, že ještě není v prodeji - prý až od 29. dubna. Takže holt někdy příště, ale věřím, že jsme tam nebyli naposledy. Když jsme prošli vesnicí, otevřel se nám kráááásný výhled na dukovanské věže - jen je škoda, že byl opar, takže nebyly pořádně vidět.

Mezi poli jsme pokračovali pořád dál, s Iliczem jsme bádali o tom, jak si zkrátit cestu k Menšíkově rozhledně a ke kapli sv. Jakuba nad Ivančicemi. Za Martálkou jsme to vzali do lesa, ale jaksi o kopec dřív, takže jsme z lesa zase vylezli zpátky na cestu. Jenže tam jsme našli pochroumanou březí srnu.. A nastala druhá epizoda, kdy Ilicz a Mášek letěli do Ivančic pro myslivce, zatímco my ostatní jsme čekali, až myslivci dorazí... No, nedočkali jsme se, ačkoli jsme tam strávili asi hodinu, nakonec jsme je potkali po cestě dolů do Ivančic. Chudák srna, měla to spočítané, asi měla zlomenou pánev nebo tak něco.. :o( Ale to už je holt příroda...

Došli jsme ke kapli sv. Jakuba, která se tyčí na ostrohu nad Ivančicemi, kousek od ní je Menšíkova rozhledna (datum už jsem zmínila výše, otevírá se 29.4.07). A jako by snad ani nebyl apríl, měli jsme totiž štěstí, že jsme měli možnost se podívat dovnitř kaple - bývá otevřená pouze pro procesí a my jsme se tam dostali zrovna v den, kdy se jedno konalo. Takže jsme lapli foťáky (opět jich tam bylo požehnaně) a hurá do kaple. Na stromě u kaple je její popis, dovolím si alespoň kousek ocitovat: "V roce 1481 se na samém vrcholku strání Nových hor zabělala do dáli obzorů kaple, jako symbol díkůvzdání za odvrácení šířící se morové epidemie. Tato kaple však nebyla pouze votivní, ale stala se i poutní. ... Více než tři století tu kaple stála, až z rozhodnutí císaře Josefa II. byla zrušena a o 12 let později prodána na stavební materiál. Takový byl konec kaple postavené v roce 1481. Ke zbylým troskám se však putovalo dál. Touha po obnově kaple věřící neopouštěla. Trvalo však dlouhých 56 roků, než z popudu kněze, buditele Tomáše Procházky počala se stavět nová kaple. V letech 1852-1858 se tak Ivanečtí za pomoci občanů i z okolnéch obcí, usilovnou pílí o její zbudování zasloužili."

Od kaple jsme pak sešli dolů do Ivančic - podél nádherné křížové cesty. Potkali jsme tam ono zmiňované procesí, lidí opravdu (až překvapivě) hodně. V Ivančicích jsem se zastavila na hřbitově, abych si vyfotila některé náhrobky a pak už kolem kostelíka hurá na náměstí, abychom se někde najedli. Na náměstí jsme měli další štěstí, naskytla se ním příležitost prohlédnout si tři nádherná auta...

Po jídle jsme vyrazili skrze město k červené značce, která nás měla dovést nad řekou k Moravským Bránicím. Po cestě nad řekou jsme narazili na moc pěknou vyhlídku, tzv. Rozhlednu na Oklikách, o níž cedulka umístěná na stromně říká následující: "...A tak byl na tomto místě nad skalními útesy, v trati zvané Okliky zbudován v roce 1911 zásluhou Okrašlovacího spolku dřevěný vyhlídkový gloriet. V roce 1938 byl přestavěn v rozhlednu ... Dodnes tak rozhledna skýtá pěkné pohledy k renským vrchům, do údolí Jihlavky i oblasti Stříbrského mlýna."
Později jsme v údolí "potkali" ještě Penzion pro pohozené pány se spostou zajímavých výtvorů kolem. No a pak už hurá zpátky nahoru do kopečka a přes les a pole do Moravských Bránic. Bylo nádherné světlo, takže vznikly zajímavé fotky, i když z jiného foťáku by asi vyšly lépe - snad časem.

V Bránicích jsme počkali na vlak a pak už hurá zpátky do Brna...

Kilometrovník: Silůvky - Hlína (3 km) - Martálka (5 km) - zacházka 1 km - Ivančice (9 km) - Ivančice-letovisko (12 km) - Moravské Bránice (celkem =) 15 km