Z Borače do Tišnova

Sobota 24.3.2007 byla dalším dnem, kdy jsme po práci vyrazili na krátký výlet. Sraz byl ve 14:50 na nádraží v Králově Poli - tam jsme se sešli čtyři, já, KloKi, Diode a Ilicz, přičemž vlakem už ze Židenic jeli Puding s Lill a smečkou - Denym, Xulou, Theou a Beníkem. V Tišnově jsme přestoupili na vlak do Borače, kde začínala trasa našeho výletu. Dohadovali jsme se, kudy půjdeme. Původní plán byl po červené kolem řeky, ale když jsme viděli z vlaku stav cesty, bylo rozhodnuto, že to vezmeme přes Veselí a přes Lomnici do Tišnova.

Takže jsme se vydali po zelené značce na Veselí - pěkně dva kilometry vytrvalého stoupání. Cesta byla většinou pod vodou, protože místní potůčky se rozhodly, že potečou tudy, kudy je to nejjednodušší, díky tomu bylo na cestě i poměrně dost bláta... Psi poletovali kolem, což vedlo občas k pořádnému řevu, když jsme je potřebovali přivolat k nám. Thea se už celkem úspěšně zapojovala do hrátek ostatních pejsanů, kteří jsou na ni přece jen pořád ještě dost rychlí a obratní - ale do půl roku je dožene, protože roste jako z vody. No a tak jsme ťapkali do kopce, občas jsme potkali nějaký ten sníh (pravda, moc ho nebylo), až jsme vyťapkali nahoru na Veselí. Odsud jsme pokračovali po zelené značce dál do Lomnice, pěkně bahýnkem... A stálo to za to, jen co je pravda. ;o)

Z Lomnice jsme šli po modré značce do Šerkovic - šli jsem částí Lomnice, kde jsem ještě předtím nebyla, jsou tam moc pěkné staré baráčky, přitom se to tam jmenuje Nový svět. A cedulka označující ulici Nový svět je na domě vedle krásně opravené kapličky s křížem... Takové až trochu přízračné. Z Lomnice se do Šerkovic jde údolím potoka Besének - potok byl poměrně hodně prudký a rychlý, přece jen končí zima a na Vysočině nějaký ten sníh i byl, takže potok bylo z čeho živit. U Besénku se nachází přírodní památka Luzichová - je to přírodní rezervace o rozloze 21 hektarů, přičemž důvodem ochrany jsou skalní a suťové porosty a především výr velký, který zde hnízdí. Bohužel se mi nepovedly fotky tamních skal, ale snad jsem tam nebyla naposledy.

Z Šerkovic jsme šli po okraji pole do Lomničky - a tady jsme si bahýnko opravdu užívali. My i psi jsme po projití touto částí cesty vypadali jako bláťuláci, ale co, sranda musí být. Když jsme docházeli do Lomničky, bylo už šero, takže jsme se rozhodli zkrátit si cestu po silnici. Nasadili jsme ďábelské tempo a už jsme uháněli... Stihli jsme to do Tišnova tak akorát na vlak do Brna.

Kilometrovník: Borač - Veselí (2 km) - Lomnice (4 km) - Šerkovice (6,5 km) - Lomnička (8,5 km) - Tišnov (celkem =) 11 km