Z České do Bástru

Na Velikonoční pondělí jsme se rozhodli taktéž vyrazit ven - a protože se nám nechtělo nijak daleko, řekli jsme si, že si uděláme malou procházku nedaleko Brna - z vesnice Česká do Bystrce. Do České jsme se dopravili vlakem - a to v opravdu hodně hojném počtu. Celkem nás totiž jelo 13 lidí a 3 psi, což už je opravdu extrém... A to: já, Lillien, Ilicz, Půďa, Vojta, Křišťál, Mášek, Ann, Paprička, Denethor, Corneille, Ghuul a Mufik. A ještě Theuška, Basta a vlčice, na jejíž jméno si nejsem schopná vzpomenout... :o) No prostě dav jako kráva, holt se občas zadaří.

Z České jsme vyrazili po červené značce (říká se jí Brněnská podkova, protože tudy vede každoroční 50kilometrový turistický pochod se stejným názvem - a teď doufám, že moc nekecám ;o)) směrem na Jinačovice. Prvně nás čekalo takové pěkné stoupání na rozcestí Pod Sychrovem - a už před ním se ten náš dav začal trhat, protože každý chodíme jinak rychle. Já, Půďa, Vojta, Křišťál a Mášek jsme razili jako první, Theuša byla ráda, že nám stačila - ale statečně to zvládla. Na rozcestí jsme byli během chvilky, počkali jsme na předvoj další skupiny, řekli jsme, že jdeme dál po červené - a hurá z kopce. Theuška využila příležitosti a vykoupala se v jakési bahnité louži, aby se trochu osvěžila.

Po cestě jsme potkali výhled na golfové hřiště - pamatuju si, když bylo ještě ve výstavbě, to jsme šli taky kolem nějaký výlet a koukali jsme, co to tam staví.
Pak jsme vystoupali kousíček na kopec a už jsme byli nad Jinačovicemi. Otevřel se nám výhled jak na Jinačovice, tak i lesy a pole kolem - prostě nádhera, všechno už se začínalo zelenat, leccos už kvetlo... A to byl teprve začátek dubna. Sešli jsme dolů do vsi, kde jsem si vyfotila památník padlým a rozcestník - a hurá dál, tentokráte do Rozdrojovic. Prošli jsme kolem "krásně" vonícího zemědělského družstva, za kterým jsme zabočili do polí a pak zase do lesa. Respektive do lesů, protože jsme se už nacházeli na území Podkomorských lesů, což je poměrně velký přírodní park na severovýchodním okraji Brna. V lese jsme si dali pauzu, abychom zdlábli štrůdl, který nám Vojta upekl - byl výborný, ale bylo ho málo, takže v nás velmi rychle zmizel. :o)))

Pak už byl jen kousek do Rozdrojovic, kde jsme se chtěli zastavit v jedné ze dvou hospod na návsi, ale měli jsme tak nějak smůlu - jedna zavírala v jednu (bylo 12:58) a druhá otevírala až v pět. Takže jsme se vydali dál, do kopečka k rozcestí Nad Rozdrojovicemi. U pumpy jsme dali psům napít, předtím jsme ještě stihli potkat ožralu spícího v pangejtu (no jo, Velikonoční pondělí, všude plno opilých pomlázkářů)... A pak - ejhle! Otevřené občerstvení! Takže jsme tam všichni zapadli, abychom zchladili svá žíznivá hrdla. Dali jsme pivo nebo kofolu, chvíli si sedli a po odpočinku zase hurá dál. Nad občerstvením si Basta ulovil takový pěkný klacíček, na kterém se ho nakonec kluci pokusili vytáhnout na ramena - žel, klacíček nevydržel...

A pak už jsme scházeli po lesní cestě k Osadě, která už je u Brněnské přehrady. A pak hurá skrz davy lidí podél přehrady na šalinu - nic moc, davy lidí nemám ráda, ale co už nadělám. Nakonec jsme to zvládli, pěkně jsme to prosvištěli, abychom se nikde nemuseli zdržovat. Na hrázi brněnské přehrady jsme se vydali po žluté značce do Bystrce na šalinu - padl ještě návrh, že bychom šli do zoo, ale ten byl nakonec zavrhnut, protože už takhle jsme toho měli všichni celkem dost.

Kilometrovník: Česká - Pod Sychrovem (2 km) - Jinačovice (4 km) - Rozdrojovice (7 km) - Osada (8,5 km) - Brněnská přehrada hráz (10,5 km) - Bystrc (celkem =) 12 km