Po křížové cestě

Druhý květnový výlet se konal v sobotu 6.5.2006 - a jak název napovídá, jedním z cílů byla křížová cesta. Která že to křížová cesta? Ta nad Chudčicemi - tip na ni jsem získala díky stránkám Vilém Waltera o drobné sakrální architektuře v Brně. Proto jsem další výlet naplánovala tak, abychom šli alespoň po části této cesty.

Sešli jsme se kolem 7:35 na Staré osadě v poměrně hojném počtu - já, Lillien s Bennym a poprvé na výletě byl Mášek se svým pětiletým synovcem Erikem. Sedli jsme na tram č. 3 a vyjeli směrem na zoologickou zahradu. Po cestě se k nám přidal ještě Ilicz, který to (jako už obvykle) "skoro nestihl". Od zoo jsme vyjeli busem č. 303 - na jeho odjezd jsme si vcelku dlouho počkali, protože tam bylo lidí jako blech... Nakonec jsme se ale dočkali, nastoupili a vyrazili směr Veverská Bítýška. Vystoupili jsme u lávky pod hradem Veveří, nahodili batůžky a brašny a vyrazili přes lávku směrem na Junáckou louku. A tehdy se poprvé projevil Benny - nějak nemá rád mosty a odmítal přes lávku, která je jinak velmi solidně postavená, přejít. Takže ho Ilicz vzal do náručí a přenesl ho. Z Junácké louky jsme po červené a modré značce šli do mírného kopečka lesem, kde jsme potkali paní bažantovou - bohužel se nedala moc dobře vyfotit, protože se před námi snažila utéct (a já se jí vůbec nedivím)...

Na rozcestí Nad Zouvalkou jsme se odpojili od červené značky a dál pokračovali jen po modré. Prošli jsme lesem, kolem nějakého příměstského tábora nad přehradou, kde jsme potkali krásný strom - uschlý, ale moc pěkný... Pokračovali jsme podél obory Přehrada (na kraji obory byla spousta uschlých stromů, zajímalo by mě, z čeho to je). V jednu chvíli se nám otevřel výhled do krajiny - jen škoda, že nebylo trochu víc slunce. Pak jsme na cestě potkali mrtvého slepýše, pár rozježděných žab (ty jsem dnes kupodivu nefotila... :o)) - ale jinak jsme pořád nerušeně pokračovali dál.

Zanedlouho jsme došli na rozcestí U tří křížů. Sem jsem se těšila, protože toto rozcestí je asi v polovině křížové cesty. Sešli jsme ke dvěma zastavením pod rozcestím, abychom je vyfotili, a pak jsme zase vyšplhali zpátky. U rozcestí bylo nutné přelézt dovnitř do obory, kterou vede turistická stezka. A pak nás čekalo stoupání kolem dalších zastavení křížové cesty. Na některých obrázky byly, na jiných nikoli, ale všechna zastavení jsou moc pěkně opravena. Křížová cesta končí u tří křížů, kde do roku 1784 stávala kaple sv. Kříže. Informace ze stránek Viléma Waltera:

Křížová cesta se nachází na samé hranici katastru města Brna. Na kopci, jenž se vypíná nad obcí Chudčice a Brněnskou přehradou, byla roku 1856 podle projektu arch. Eduarda Svobody postavena křížová cesta sestávající ze 14 zastavení, z nichž 10 se nachází v Brně a 4 v Chudčicích. Na místě, kde do roku 1784 stávala kaple sv. Kříže, byly později vztyčeny tři dřevěné kříže, podle nichž dostalo toto poutní místo své současné jméno U tří křížů.

Od tří křížů jsme pokračovali lesem dál a dál. V jednu chvíli jsme se octli u jakéhosi pole, nad kterým létali dravčata a hledali nějakou tu kořist. U pole stál posed, na který si aktivní Erik samozřejmě musel vylézt. Od posedu jsme pokračovali "mordorem", tj. smrkovým lesem, kde byla jakási návěj čehosi, co se nám lepilo na boty i na kalhoty. Vypadalo to trochu jako pyl, ale na to to mělo špatnou barvu... Na konci mordoru jsme potkali stádečko mravenišť, pak jsme šli chvíli po kraji lesa a nakonec jsme přešli na lesní asfaltku, po které jsme šli až na konec obory. Tam jsme museli zase přelézt plot, přečetli jsme si, kdy se do obory smí a kudy se smí chodit... A pak jsme ťapkali po kamenité cestě na Trnůvku. Těsně před Trnůvkou jsme potkali skupinu aktivních seniorů - a že jich bylo pěkné hejno. Doufám, že v jejich věku budu mít taky aspoň tolik energie...

Rozcestník Trnůvka nám ukázal, že do Rozdrojovic to máme ještě dva kilometry. To bylo asi půl jedenácté, takže to bylo hodně na pohodu - autobus zpátky do Brna nám jel ve 12:14. Od Trnůvky už jsme se dostali do "civilizace", resp. do chatové osady, takže už nebylo moc co fotit. Erika jsme zaměstnali hrou "vedeš nás, tak hledej značky, ať nezabloudíme" a za chvíli jsme byli na dalším rozcestí, Nad Rozdrojovicemi. Od Rozdrojovic se Erik nesl, protože byl prý unavený a bolely ho nožičky. Strejda Mášek i strejda Ilicz se dobře bavili...

V Rozdrojovicích jsem si vyfotila tamní bustu TGM, kapličku, památník padlým, rozcestník - a už jsme upalovali do hospody. Dali jsme si kofolu a/nebo pivko, utopence a Erik si dal za odměnu zmrzlinový pohár. Zblajzli jsme to, zaplatili a šup na bus!

Kilometrovník:
Lávka pod hradem Veveří - U tří křížů 3 km - Trnůvka 6 km - Nad Rozdrojovicemi 7,5 km - Rozdrojovice (celkem =) 8 km