Na svatou Kateřinu

V sobotu 29.7. jsem měla ranní směnu, takže jsme se rozhodli vyrazit na krátký odpolední výlet. Sešli jsme se v 15:20 na židenickém nádraží - já, KloKi, Puding, Deny a Xula. Petr jel už z hlaváku, takže se s námi potkal ve vlaku. Vystoupili jsme na zastávce Blansko-město, jukli jsme na rozcestník a vyrazili přímo do kopce do Hořic. Vzdálenost byla pouze jeden a půl kilometru, ale přesto nám stoupání dalo pekelně zabrat. Bylo totiž horko a dusno, takže z nás pot jen lil. Nakonec jsme ale výstup vcelku ve zdraví zvládli (jen to trochu odnesla KloKiho záda, protože jím Xula škubala).

V Hořicích jsme přešli jeden rozcestník a u druhého jsme se posadili na chvilku do místního "saloonu", kde jsme si dali grenu nebo pivko. Po krátkém odpočinku jsme se vydali po zelené značce do Šebrova. Šlo se v pohodě lesem, bohužel stoprocentně platilo pravidlo "co slezeš, budeš muset zase vylézt" - takže kopec dolů nám moc radosti nedělal. A to hlavně tehdy, když se Denoušek, kterého vedl Puding, rozhodl, že kopec vezme šusem - a Puding pochopitelně za ním. Byl na ně krásný pohled, ale já jsem si radši kopec sešla pěkně pomalu.

Když jsme vyšli z lesa, otevřel se před námi nádherný výhled na kostel ve Vranově - člověk by nečekal, že bude kostel odněkud takhe pěkně vidět. A že byl daleko, to můžete poznat z této fotky... Pak už jsme scházeli mezi loukami do Šebrova. Odtud jsme pokračovali dál po zelené značce na Kateřinu. Prošli jsme kolem památníku padlých za 1. světové války a také kolem památníku padlých při osvobozování obce v roce 1945. Pak už následovala Kateřina a její pozdně gotický kostelík sv. Kateřiny. Je velmi zajímavý a vcelku nezvyklý, bohužel jsme se nebyli podívat uvnitř.

Z Kateřiny jsme pokračovali opět po zelené a opět do kopce. Cílem naší cesty byl Vranov, kam jsme to měli ještě 2,5 kilometru. Já jsem se při cestě lesem zasekla na malinách - bylo jich tam strašně moc, takže jsem neodolala... Kluci na mě museli nad lesem počkat, jinak bych je doháněla až ve Vranově. Na rozcestí Potoky se k zelené přidala červená značka a společně nás dovedly do rozcestí ve Vranově. zjistili jsme, že nám bus jede až za půl hodiny, takže jsme si šli dát do hospody limču, abychom neumřeli žízní. A pak už zpátky do Brna...

Kilometrovník:
Blansko - Hořice 1,5 km - Hořice-rozcestí 2 km - Šebrov 6 km - Kateřina 7,5 km - Vranov (celkem =) 10 km